30. 11. 2008

Sobota se točila...

...kolem neustálýho točení. V pubovské hospůdce kousek od ípáku to doslova teklo proudem. No, ale nedali jsme se zahanbit a v počtu 8-mi násosek (když nepočítám devátýho, jenž si spletl vinný sklípek s hospodou;), jsme dobili hospodu v počtu 62 piv a 5-ti štrůdlů.
Hip, hip, huráááááááááá;)

28. 11. 2008

Tramtadadaaa...

...tramtadadaaa a je to tady. Slavíme první rok Blogu. Je to sice mála a bezvýznamná oslavička, škyt:), ale potěší. Tak nezbývá než si přát věrné čtenářové.
ps: dáreček by nebyl?;)

27. 11. 2008

Když se zadaří...

...tak se zadaří.
Ve středu jsme byli v Lucerně na 100 zvířatech a bylo to fááákt supeeer. Tak nadupanej, tak živej, no prostě tak skvělej koncert jsme dlouho neviděli.
Nemáte někdo novější cédéčka?


25. 11. 2008

Hůř to ani...

...dopadnout nemohlo;)
V práci se u nás každý rok vyhlašuje fotografická soutěž o nejlepší snímky z dovolené a tak vůbec. Nu a mezi soutěžníma fotkama jsem našel tuhle "katastrofickou".
Jen by mě zajímalo, jestli je to focený doma nebo v práci, jako výplod dlouhé chvíle;)

21. 11. 2008

Fííííííííhááááááá...

...kdo by to byl řekl. Ty brdóóóóóóóóó, Anetáááá;-)
Vážení přátelé, včera jsem se díky naší kamarádce Alence ocitl někde na úplně cizí planetě. Zažil jsem večer plný překvapení, náhod a vůbec všeho, co si člověk může přát. Jsem toho tak plnej, že se to sem, do pár řádek, nemůže vejít i kdybych chtěl sebevíc.
Každopadně na tenhle večer se nezapomíná.
Díky Alenko...
...nebo spíš Aneto?:-)

19. 11. 2008

Velikost je relativní...

...pojem. Tak třeba stadion Sparty vypadá z ptačí perspektivy jako mrňavý trávník, no ne?. Paja snad promine moji nejapnou poznámku:).
Ne, ale vážně, věřili byste tomu, jak je ta jáma tunelu Blanka velká?

16. 11. 2008

Jakmile se ozvou...

...první mrazíky, Míšu nikdo neudrží a letí hned na led.
A že jí to tam frčí, což?;)
Mimochodem, nechce se někdo přidat? V Letňanské Icearéně se bruslí báječně.

Analog je prostě...

...analog. A Jarre to fakt na svém koncertě potvrdil.
Ač se to možná nezdá, ale Jarre naplnil O2 arenu skoro až po okraj. A že bylo na co koukat a co poslouchat, tak vo tom žádná;)
Každopadně to co ten člověk vykouzlil na všech těch starých synťacích, bez použití jediného počítače, tak to teda klobouk dolů. Doslova a do písmene jsem měl pocit, že jsem se ocitnul o 30 let zpátky a ani to nebolelo;)

6. 11. 2008

Kdo je víc...

...než strojař? Dva strojaři :-)))
Tož kolega z práce mi poslal v powerpointu prezenčku s výmluvným názvem "18-tka, hmmm".
Nu a tady je jeden obrázek za všechny, zvoucí se "18-tka v plavkách". Další komentář není třeba;-)

4. 11. 2008

Now I love...

...facebuk, really ;-)
Tož, neb jsem se trošku víc pošťáral v tom zakletém facebuku, tak nakonec musím uznat, že to má jisté přednosti. Takže hurá do víru friendlymanie;)

Dočetl jsem se...

...v učitelských novinách, že:

Šálek vroucí kávy v rukou – to je nejlepší způsob, jak dát kolegům v práci najevo, že jste milí a přívětiví lidé, kterým na druhých záleží. K tomuto závěru došla studie amerických psychologů.
Zdá se, že vztah mezi fyzickým teplem a vřelým, vstřícným myšlením by mohl být vepsaný přímo do architektonické stavby naší mysli, říká Lawrence Wiliams z University of Colorado. Williamsův tým si dal poněkud zvláštní úkol – vyzkoumat, jak budou zcela neznámé osoby držící v ruce nápoje různé teploty posuzovány ostatními. A výsledek byl vskutku přesvědčivý! Povahové rysy, které mají nějakou souvislost s teplem, jako je štědrost, srdečnost či vyzařování štěstí byla s výraznou převahou přisuzována lidem, kteří třímali v ruce hrneček, z něhož stoupala pára. Jejich kolegové s ledovou kávou či jiným zřetelně studeným nápojem byli vnímáni naopak jako odměřenější a celkově „chladnější“. Tento vztah vznikl podle Williamse pravděpodobně díky spojení pocitu tepla s vlídnou péči lidí, kteří o nás pečovali v dětství, tedy díky příslovečnému „teplu domova“.

Uuuaaahhh...

...tedy nevim jak vy, ale na mě jde spaní.
Nemá někdo lék na podzimní spavou náladu?;)