Kroky Františka Janečka...

...či něco podobnýho? Ani náhodou, i když v jistým slova smyslu první krůčky to jsou. Ten Janeček se jen přichomejtnul;).

Včera jsme si předporodně obhlídli oddělení porodní, včetně oddělení pro šestinedělí. Jukli se na dvd o tom, jak se chovají novorozeňátka v náručí a jak se chovají sami od sebe. Tedy takovej (vážně) moc hezkej dokument o nemluvňatím světě. O tom, jak s nimi komunikovat, jak jim naslouchat a jak vnímat a uspokojovat jejich přání a potřeby. Třeba určitě zásadní rada se týkala základních potřeb a pokud se jí budete striktně řídit, tak určitě nešlápnete vedle. Dovolím si ji vám předložit. Kdo neví, určitě se rád přiučí, neb nikdy nevíte, kdy to budete potřebovat;) a kdo ví, tak mi dá jistě za pravdu. Tedy...

...PLÁČ. Pláče-li malé děcko, tedy zvláště nemluvně, může to mít jen jeden důvod. Má hlad...

...nebo má žízeň....nebo má zaražený větříky...nebo je unavené a chce se mu spát...nebo se cítí samo a chybí mu blízkost těch, jež ho mají rádi...nebo chce přebalit...nebo ho něco bolí...nebo si chce hrát a dovádět...nebo...?

Takže je to jednoduché. Stačí malý vzlyk a hned víte co máte dělat;).

Jo a na závěr kurzu bylo pár informaci o porodu císařským řezem. A příště nás čeká plno dalších zajímavostí a cenných rad.

ps: ...a mezitím se pomalu blíží den Dééé. A my se něj, s napětím sobě vlastním, těšíme.

(...kroky světem porodním)

(...a trošku víc podrobný návod "How to take care of baby" ;))

Můžete se třeba stavět na hlavu...

..., můžete se na to dívat ze všech možnejch stran, ale stejně si nakonec nebudete jistý, jak to teda vlastně je. Teda samozřejmě, kdo zná naše okolí, tak tu zrcadlící se záhadu asi v brzku odhalí;)

Ale teď malinko z jiného soudku. Znáte pohádku Zahrada, od Jiřího Trnky? Tu v knižní podobě? Nebo jako animovaný večerníček? Namátkou díl Jak ulovit tygra? O tom, jak čtyři malí kluci objeví...

...no, před pár dny jsem si byl v našem nedalekém parčíku zaběhat. Počasí bylo jak malovaný a i ten čerstvej luft byl osvěžující. Na konci, při cestě dom, jsem zavadil pohledem o starý vrata, který vedly do mě neznámého houští. To byla první záhada. Ta druhá se objevila záhy, neb tu bydlíme již pár let a za onu dobu jsem si myslel, že už není co objevovat. Ale vono kupodivu bylo. 

Vydal jsem se za ta tajemná vratiska, po doposud neznámé pěšince a náhle jsem se ocitnul v úplně jiném světě...? Mno, tak romantický to nebylo, však fotka napovídá;). Nicméně v jistým slova smyslu to bylo milý překvapení, že se tu tak dlouho ukrývalo malé tajemství...

...a proto se mi vybavila ta pohádka. No a to je všechno, milé děti. Dady, dady, dááá;) 

ps: pro osvěžení aneb co říkal rozzuřený kocour (nebo tygr?);)

"...A vidíte ty drápy, tejden jsem si je nestříhal a těma vás podrápu a dostanete otravu krrrrve. A roztrhnu vám kalhoty a ty taky dostanou otravu krrrrrve";)

(...čakovická zrcadlenice)

"A zatímco si na člověku...

...smlsne kdejaká havěť..." (slovy J.Cimrmana)
...za námi se vesele staví, ba co dokončuje.
ps: Jo, jo, letos se chystaj velký změny a nejen ty stavební;)

(...příjezdovka do nového areálu)

Proč si taky trošku nepřihřát...

...něco tý svý polívčičky, no ne?;)
Takže huráááááá, dneska mám narozeniny, huráááááááááá.
Copak asi dostanu, hmmm... Třeba nějakou poukázku?
Že by malá nápověda?;)))))
ps: a zajímavost nakonec aneb co se událo 15-tého března?

(Mr. Bean - Oslava v restauraci a jiné...)

Lehkost, kouzlo a krása...

... designu spočívá v tom, že vás právě TO hned na první pohled dostane a už od TOho neotrhnete oči. Takže ve výsledku ani nejde o to TO vlastnit, jako spíš moci se na TO neustále dívat a dívat a dívat...;)
Letošní ceny designu, Czech Grand Design za rok 2011 jsou opět důkazem, že se bude na co dívat. Takže kdo jede na stejný vlně, nechť mrkne 17.3. ve 21:00 na ČT2 či poté na webu zde: www.ceskatelevize.cz....
ps: info o Czech Grand Design Akademie a o letošních oceněních a autorech.

(design Pirsc - Airplane)

Zpětně mi došlo...

..., že mám menší dlužík vůči létu a několika málo akcím, který proběhly a jaksi se mi někam zakutálely;) A protože nesmí být blogo-deník o nic důležitýho ochuzen, hnedle to napravím.
Tááákže, určitě stojí za zmínku loňský paragliding na Slovinsku, opět s Trčkou (www.macskola.cz), já sám (fíííhááá;)) a Čábra. Lítání tam, ve srovnání s Českem a Slovenskem, mělo jedno velký plus a tou byla "přímořská exotika". Už jen samotný ubytování, resp. kempování (Camp Saksida), na vinici mezi řádky, mělo svoje nezapomenutelný kouzlo.
Na lítání jsme měli dvě hlavní lokace a to na Lijaku a na Tolminu (Kobale). Na Tolminu jsme dali sice jen 3 slety, ale zato byly se špetkou adrenalinu. Dlouhý přelet nad městem a né moc zrovna idelální termika, nám přichystala malé překvápko. Nikdo totiž přesně nevěděl, kde bude místo jeho přistání. Krom hlavní přistávačky se proto dopředu tipovaly náhradní místa, jako hřiště či hřbitov;).
V mezidobí, během dne, když počasí tzv. vyhnilo, jsme vyráželi na výlety po okolí. Takže určo za zmínku stojí Terst (italská přístavní pohoda), Portorož (slovinská koupačka v moři a debužírování), či tůra v části Triglavskýho parku (Tolminka trough).
Sečtěno a podtrženo, takhle pestře nakombinovanou dovolenou jsem zažil poprvý. Tož, jestlipak si ještě něco takovýho zopáknem?;)
ps: a na závěr pár doprovodných fotomomentek.

(přistávačka na Lijaku - Slovinsko)

Bejt vype(j)skován za to, že...

...jsem nevyvěsil příspěvek o psí akci, no tak to se mi vážně ještě nestalo;)

Dobrá, dobrá, dobrá, tak já to teda oficiálně vyvěšuju, ale úplnou zodpovědnost za to nenesu, neb snad každý moc dobře ví, jak se M. bojí psů a já jí to sem vyvěsím přímo pod nos?;). 

Ale na druhou stranu je fakt, že tak roztomilý pejsky, na jednom místě, jsem už dlouho neviděl. Vlastně to bylo podruhý, co jsem kdy navštívil akci se psi. Ta první byla s Čau-čau, ale to už je hodně dávno;).

No, ale proč teda ti buldočci a notabene francouzští? Jistí kamarádi pomáhali při přípravě akce na jejich podporu a pomoc. A světe div se, i takováhle nebohá zvířátka jsou vystavována týrání a zneužívání. Víc info získáte na superbuldočích stránkách a případně, je-li vám jejich život milý, můžete přispět i nějakou tou korunkou. Takže info je zde: www.superbuldocek.cz a my se budeme těšit na další super-buldoček-party. 

(Buldočí akce Frbul v Café Vítkov)

Šťastná náhoda nebo...

...náhodné štěstí? To co bych rád popsal, je čistě pocitová věc a ani to moc dobře popsat nepůjde. Mno, ale proč to nezkusit, že;)

Začalo to všechno filmem Muppets. Ponechme stranou, proč zrovna ten, i když schválně, je tu někdo, kdo si je ještě pamatuje? Já si je vybavuju z doby (...jéééžíííš, to je teda věta, jak vyšitá z domova důchodců;)) kdy běželi v telce, na polským kanále. 

"To si milé děti nemůžete pamatovat, to byla ještě doba, kdy jsme se spíš dívali na polský kanály a na ty jejich převzatý pořady (teda aspoň my pražáci). A nebylo to ještě na černobílý televizi? Možná;)".

Mno a jeden z nich bylo Muppet Show nebo-li Fraglesy  a nebo třeba Šmoulové nebo-li Smerfi. Jak už jsem psal, začínám mít vzpomínkový období, takže není divu, že Muppets to zas tak trošku podpořili a nahlodali mě k pátrání po dalších lahůdkách (trošku pozapomenutých). 

Zkrátka vyšli jsme z kina a ač to bylo malinko náročnější  (ten film), byli jsme z toho nakonec příjemně naladěni. Teda já určitě;). Měl jsem pocit, jakoby mi právě domazali med kolem hu... ehm pusy;) Mno a klasika, po kině si to hasíme na kávičku a na něco malého. 

Jak si tak sedíme, dáváme si do nosu a jsme v tý sladký a všeobjímající náladě, najednou se objeví pravý, nefalšovaný, kouzelný dědeček s plnovousem. Teda na první pohled by si člověk myslel, že je to nějakej bezdomák, co přišel se svým krabicákem rušit kavárenskou pohodu, jenže ouha. Z krabicáku se vyklubalo mlíko v tetrapaku a dědula byl pravý, nefalšovaný kominíček, co si přišel něčeho zobnout.

Trpělivě si vystál frontu na dobroru, donesl si ji posvátně ke stolečku a posadil se. A pak se začalo dít malé kulinářské umění. Zmrzlinku v kelímku zalil oním mlíkem a vše to náležitě zamíchal. Abraka dabra a vykouzlil zmrzlinový koktejl. Mno, jak už jsem psal, děda byl kouzelnej. Mno a pak si tu dobrotu pěkně vychutnával, pěkně lžičku po lžičce, až se mu ty jeho fousy zazmrzlinovatěly. Radost pohledět;).

A proč to tu všechno píšu? Prostě všechno to, co by jako nespojitelný ingredience mohly vypadnout z povídání o pejskovi a kočičce a jejich slavným vaření, se nějakým zázrakem spojily. Zrovna v ten danej moment to všechno k sobě nějak pasovalo a ta nálada byla božskááááááá...

...no, dyť jsem to na začátku psal, že se to nedá popsat, no ne?;)

ps: a k Těm Muppetům taková Mupettí klasika nebo klasika ala Sesam Street? No a nebo klasika všech klasik? ;)

pps: mno a ještě jedna vzpomínečka;)

(...kouzelný dědeček a jeho kouzelný pohárek)