To bylo hotový...

...peklo, no fakt. Byli jsme s Ruďánkem a Pájíkem lítat na loučce v Český Kamenici. Počasí jak ze žurnálu. Pravda, sem tam vánek, sem tam mráček, ale jinak vcelku pohoda, jazz. Pak se to ale najednou na nás začlo valit. Taková ta bílo-šedá hmota na obloze. Dom jsme došli za sucha, ale co se dělo pak, no běs. Kdo byl u Rudíků ví, jakej maj krásnej výhled z obýváku, ale teď? To bylo jak z nějakýho katastrofickýho filmu. Všechen výhled jako by gumou vymazal a panoramata byla rázem pryč. Navíc jsme se v tom největším lijáku rozhodli frčet do Děčína, takže jsme si ještě i po cestě užili zbytek kalamity. V místech, kde by člověk nepotkal potůček, bylo najednou několik potůčků, ba co říček a tam kde nebylo loužiček, najednou byly rybníčky. Prostě příroda se už asi fakt pomátla.