Zavelel Pavel, duší i fešným dresem velký a zkušený vodák a my jsme vyrazili do víru volejnaté Sázavy spolu s ním. Pravda, od té doby, co jsme ji sjížděli, něco málo vody uteklo, ale zážitky zůstávaj.
Míša vodou a vodáckým životem neposkvrněná si měla možnost poprvé vyzkoušet a na vlastní kůži ověřit, co všechno se v roli háčka dá na přídi kánoe zažít. Vyráželi jsme z Čerčan směrem k Týnci n.S. ve složení Pavel+Šnajdy, já+Myšpulína a kámoš Šnajdy+kamoška tenerifanka. Lodě z Bisportu, na obloze azuro, prostě parádička.
Po celou dobu jsme téměř nezavadili o kámen. Jen nás sem tam překvapil menší jez, jež jsme celkem bez úhony zvládli všichni. Nakonec největší ztrátou z celýho našeho jednodenního putování byla rozbitá lahev vína, chladící se v řece a tažená za Pavlovou zádí. Poté co zavadila o kamenité dno, splynula s řekou, než bys řekl švec.
Takže jak už jsem psal, vše se povedlo a dokonce i Míša si žádá další porci vodáckých zážitků, takže pokud počasí ještě dovolí, pofrčíme spodní část Sázavy, tedy směr Pikovice. Nemá chuť se někdo přidat?
ps: a tady je ještě odkaz na pěkné Pavlovy portrétovky
Žádné komentáře:
Okomentovat