...aspoň 20 minut, aby jsme se připojili k výroční oslavě, 20 let od revoluce.
Tak schválně, co si pamatujete z tý doby? Já si matně pamatuju, že 18-týho jsem se šel projít s našima po Praze a taťka nás zatáhnul do toho průchodu, kde byl údajně zavražděn jeden ze studentů. Mamka to tehdy komentovala slovy: "Prosím tě, pojď odtud, tady se radši nebudem zdržovat". Nu a já jsem možná vzdáleně cejtil, že něco visí ve vzduchu. Ale vůbec jsem neměl ponětí, oč jde. Však mi bylo třináct ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat