Všichni nás kdysi varovali...

..., že všechno, co je nízko a blízko u země (podlahy), že budeme muset časem odklidit do bezpečný vzdálenosti. A to všechno proto, že Báru bude tahle vejška náramně zajímat, ač ještě nechodí do školy a ač nemá na to tu správnou vejšku. Mno a je to tu, došlo na vaše slova;)
Doba objevů tedy začíná a my se už těšíme, až najdeme knihovnu přeskládanou k nepoznání. A nebo nás Bára překvapí a bude od rána do večera ležet v knihách?;)
ps: ...jinak o víkendu jsme byli na procházce s nedalekejma sousedama. No, však vy někeří je moc dobře znáte;) Foto zde.

...Slovník cizích slov? Je to ten správnej začátek?;)

Tenhle ročník bude...

...obvzlášť vypečenej...cejtím to v kostech;).
Tak se nám to tu pomalu zaplňuje dětma tak moc, že už přestávám mít přehled, kdo ke komu vlastně patří. Bára bude za chvilku ty svý budoucí kamarády přehrabovat vidlema. Ale buďme rádi, že jich je tolik (nikoliv vidlí, ale kamarádů;), aspoň se pak najde někdo, kdo se o ta naše stará kolena nakonec postará. Teda pevně v to doufám;).
Takže, jedna z posledních návštěv byla tak trošku nečekaná. Teda, né že jako nevhodná, to ne, ale spíš jsme moc nedoufali, že by se u nás ukázala. A světe div se, vono jo;). Komu se občas zaštěstí vidět Míšu v novém, zářivě barevném účesu, tak věřte, že té kráse vděčí mamince od Adámka. A kteráže to vlastně maminka je?
Říká vám něco Dámský svět? A znáte Děčín? Tak si to dejte dohromady a odpověd je nabíledni;).
ps: foto ze setkání Adámka s Bárou

...kdepak, Adámek to je jinačí lezec;)

Nejdřív to vypadalo na docela malou...

...a pohodovou procházku po Zoo, ale nakonec se z toho vyklubal docela slušný a poměrně dost šlapaniózní (7-mi hodinový) "safari" výlet. Teda původně jsem vyrazil s Bárou "jen" na slavnostní otevření nově zrekonstruovaný cesty zvoucí se Zakázanka.
M. s babičkou V. mezitím lítali po všech čertech (doktorech);) a my (K+B) se procházeli parkem hlava nehlava. A kdo Trojskou Zoo zná, tak mi jistě dá za pravdu, že to není žádná rovinatá procházka. Teda zvlášť, když si na střídačku chcete prohlídnout pavilóny na jedný straně kopce nebo až na jejím samotným vrcholku, nedaleko horní stanice lanovky;). Mno, ale hlavní bylo, že to chození bylo vážně moc fajn, hlavně díky supr počasí a tak bylo i na co koukat, viz. pár fotek.

ps: foto v žirafím pavilonu bylo focený na zapůjčenej objektiv a zdá se, že to není marnej kousek, co říkáš, ježíšku?;)
pps: info pro ochránce přírody, stehno na talíři nepatří žádnému z vyfocených zvířátek;). Každopádně ta dobrota se podávala v restauraci, jež se nalézá v nově zrekonstruvaném Gočárově domě a pokud budete mít cestu kolem, tak se určitě zastavte, neb jídlo bylo exceletní, interiér útulný a obsluha mile milá;).   

...Liana a její kukadla;)

Ještě za tepla...

...musíme zmínit velkou novinu, kterou už teda asi většina ví;). Ale protože je to významná událost česko-kamenickýho formátu (nebo spíš pryskovickýho?;)), bylo by škoda ji jen tak přejít bez povšimnutí.
Tož, při návratu z hor (3.3.2013 - magický datum, což? ale to teda není datum narození, ale datum návštěvy, tak bacha na faux pas;)), jsme se stavili u Rudíků, aby jsme se pozdravili s právě čerstvě narodivším a domů přivezeným Ondráškem. No, co k němu víc dodat, než že je to kluk jako buk a určitě vyroste do krásy a jakmile bude běhat za holkama, budeme muset zavřít Báru na petlici, aby..., no, však my moc dobře víme jací ti kluci jsou, že;).
Každopádně přejeme hodně štěstí novopečeným rodičům R+V a taky nekonečnou zásobu energie, protože tý není nikdy dost.
ps: ...a v galerii z hor je ještě něco málo fotek malého Ondráška. Zvláště pro ty, kteří chtějí vidět jeho kukadla. No, po kom asi jsou? Já si ještě netroufám hádat;)

...to je teda psina, že vlastně nejsou tři ale čtyři;)

Někdy je těžký...

...začít, někam se vydat, k něčemu se odhodlat, pohnout se z místa. Ale někdy, někdy to prostě jde samo od sebe. Jako by ve vás byl nějakej, do tý doby neznámej, motor a jdete, šlapete. Prostě jedete na max, jako by se nechumelilo;).
O víkendu jsme se vrátili z hor, z Pece pod Sněžkou a byla to teda sice malá, ale o to víc nádherná mimi-dovolená. Hned druhý den jsme vyrazili z penzionu Marienka do nejbližšího sjezdovkovýho centra s lanovkou na Portášky. Počasí se vážně nabízelo. Původně jsme mířili na velkou dobrotu k Děčínský boudě (...ten Děčín nás tak trošku pronásleduje;)), ale nakonec nás zlákalo počasí, spící Barča a hlavně rozcestník a Míša se svojí zatím nevinnou prosbou "...a co třeba dojít až na Sněžku?". Inu, zkusili jsme vyrazit tím směrem s tím, že se k-d-y-ž-t-a-k vrátíme. Jdeme, jdeme, když tu se z lehce mléčný oblohy vynořil nádhernej výhled. Takže cíl byl jasnej. Ostatně kdo zná Cimrmana ví, že "...ona pověstná polární záře" dělá divy;).
Šlapalo se nádherně. Mě i Báře. I když pravda, Bára se nechala nést v Manduce. A Manduka? Tu nesla Míša;). Ale vážně dobrovolně a ochotně...dokud se před námi neobjevil poslední kopec zmiňovaného vrcholku...no, teda přesněji řečeno vrcholu. Ale protože už jsme nemohli zpět a Báru nešlo jen tak přepásat, pořádně jsme se do toho obuli a nakonec jsme dorazili na onu "vysněnou" zasněženou Sněžku, tedy přesněji na její Poštovní vrcholek ve výšce 1602 m.n.m.
Bára byla celou dobu v pohodě, proti větru a zimě ji chránila máma svým vlastním tělem a několik vrstev oblečení a nakonec i tlustý huňatý svetr. Z dálky tak Míša opět připomínala pana Majera (z Arabely), ale to už je jiná pohádka;).
A jistě se děti ptáte, jak to všechno nakonec dopadlo?;) Dolů nesl Báru taťka, což Báru nikterak nerozhodilo. Malou čáru přes rozpočet nám jen udělala lanovka, přesněji řečeno dvě. Ta ze Sněžky (jež bude fungovat až od jara 2014;)) a pak ta portášovská, která už v 16:30 nefungovala, takže jsme nakonec sjezdovku sjeli improvizovaně po zadnicích. Tak a to je konec, zazvonil zvonec a dobrodružnýmu výletu byl konec;)
ps: pár foteček z výletu, jímž jsme oslavili Bářin 9-tý měsíc.
pps: fotky obsahují ještě pár zajímavostí, ale o těch později;)

...cesta byla zamlžená, místy jasná;)