"Počkej, děťátko, počkej, hned ti přinesu!" Poté běžela k sousedce a přinesla plný ucháč mléka. Otesánek pil, jen hltal, a když vypil, křičel zas, že by jed. Žena se tomu divila: "Což, dítě, ještě dost nemáš?" Šla a vydlužila si ve vsi pecen chleba, položila jej doma na stůl a vyšla pak zase ven, postavit k ohni vody na polívku. Sotvaže vykročila ze světnice, Otesánek, vida na stole chléb, vymotal se z peřiny, skočil na lavici a v okamžení ten bochník pohltil, a zas křičel: "Mámo, já bych jed!"
Máma přišla, chtěla nadrobit pod polívku; ohlíží se po chlebě - ten tam! V koutě stál Otesánek jako kadečka a vyvaloval na ni oči.
"Pánbůh s námi, Otesánku! Snad jsi ten bochník nesněd?!"
"Sněd, mámo - a tebe taky sním!" Otevřel hubu, a než se máma nadála, byla v něm.";))))
(Otesánek - Pohádkový web)
...jednou takhle po ránu;)
Žádné komentáře:
Okomentovat