Víkend plný fotozážitků aneb...

...na tom Petrovi vážně něco je ;-).
Tak, ač to nemám úplně všechno zpracovaný (v hlavě a tak vůbec), nemluvě o zápiscích a fotolahůdkách, tak už teď je jasný, že tenhle víkend byl po nějaký době jeden z těch, na kterej se prostě do smrti nezapomíná.
V rychlosti vyvěšuju mapu, kde se to celé odehrálo, protože abych se sám přiznal, ta akce byla tak zážitková a pohlcující, že ani nebyl pořádný prostor vnímat čas, natož polohu. Takže ve výsledku i já sám jsem z tý mapy překvapenej, kde přesně jsme to teda vlastně byli.
Jinak celkově to byl parádní mix a akce/workshop/setkání fotonadšenců, zážitkochtivců a i "jiných" živočišných druhů;).
Celé se to jmenovalo: 4. Zážitky s Petrem Janem Juračkou aneb fotografický workshop trochu jinak, s ubytováním v Penzionu Růžák (kde jinde než na severu, tj. nad Děčínem, že;)).
...no a více o akci v příštím cancu, těště se;)

(...odkaz na zivou mapu preposlu na pozadani)

Holky na pláži a co...

...tatínek, co asi ten dělá?
No přeci tatínek má hlavu plnou blbinek;)
ps: fotka odletěla do Turecka, aby holky nezapomněly, kdo na ně doma pořád myslí.

...mini harémeček;)

Moře nových zážitků, moře...

...nových chutí, moře já nevím čeho ještě aneb právě teď tohle všechno spolu zažívají holky na své první velké dovolené v Turecku (poloha hotelu zde).
Prvotní velké obavy a nervozita z toho, jak se s tím vším poperou (první let letadlem apod.), jestli se na něco nezapomene při balení (pasy, léky apod.) po příletu vyprchala a tak si to teď užívají na plný pecky. No aby taky ne, když je tam přeci moře vody, moře jídla, moře prostoru na dovádění, moře pohody;)
ps: praktické info aneb jaké tam mají aktuální počasí? Webkamera z blizkeho hotelu.

...prostě láááážo, plááážo;)

Neplánované google selfie aneb...

...když jste ve správný okamžik na správným místě, tak si pak můžete sám sebe prohlížet do aleluja;)
A možná by se taky ještě slušelo dodat: "za vším hledej ženu" nebo "kdo si počká, ten se dočká" či "trpělivost růže přináší" a nebóóó "náhoda je blbec"? ;-).
Tak a teď pěkně popořádku, jak k tomu vlastně došlo a proč to tu teď vyvěšuju i přesto, že to zavání dost velkou sebestředností. No, ale věřte, že moje úmysly jsou čisté a jde mi spíš o takovou tu souhru zajímavostí, který se vlastně můžou stát komukoliv. Jen se všechny naráz musí lapit od samého začátku až do úplného konce;).

Tož, jistého dne (no nebyl bych to já, kdybych si to nezaznačil, takže na den přesně v úterý 3.6.2014) jsem si v pracovní době (tou dobou ještě na Kolčavce) telefonoval se svou drahou polovičkou. A protože to nebyl minutový hovor, nějakou tu chvilku jsem postával na jistém místě (9F2P4F5J+GX). A jako na potvoru, ve stejný okamžik, projíždělo kolem mě auto s kamerkou na střeše. Jo, jo, mnozí již velmi dobře odtušili, že to auto bylo to pravé nefalšované od Googlu, zaznamenávající foto snímky do Google maps ala Street view (to je takovej ten oranžovej panáček v google mapách).
A protože jsem okamžitě vytušil příležitost, začal jsem to auto bedlivě pozorovat. Drahé polovičce jsem se samozřejmě zmínil, jaká náhoda mě to právě potkala a že (což v daný moment nepokládala za důležitý;)) se časem na sebe budu moct podívat na webu.

Možná, že už teď si říkáte, co zas ten Kuba z toho dělá za velkou vědu, ale zkuste se vžít do situace, že se stane nějaký zločin či neštěstí a kdyby mě do toho chtěl někdo zatáhnout, tak tohle je nezvratný důkaz, kde jsem v daný moment byl, no ne?;). Ale dost fantazírování a zpět k tomu místu a lokalitě,

Stál jsem celou dobu na jednom místě, na kraji mostu u Rokytky. To je totiž taky ještě jeden z bonbonků. V týhle ulici, za mostem, je totiž dvojitě slepá komunikace, takže to Google car mě ve výsledku muselo minout celkem 3-krát, než se z tama vymotalo. Tedy když přijíždělo muselo přes most a pak muselo zatočit do první slepý ulice. Z tý první slepý si muselo couvnout do druhý slepý a do třetice, když z tý druhý slepý se vracelo zpět, aby pak se pak mohlo vrátit opět po mostě. Asi to zní složitě, takže kdyžtak nevěřícím Tomášům mapa napoví ;).
Nu a protože se tenhle pohyb dal krásně předvídat tak jsem toho využil a tak nestojím stále v jedné poloze (tj. nezaujaté), ale v poloze ostrovidce;). Opět krásně doložitelné z fotek, které se dají na webu krásně a jednodušše orientovat a otáčet.

Tak a jsme (tedy ti co to přečetli až sem;)) na konci té hlavní příhody a můžete směle pokračovat v brouzdání na netu. Nebo ještě snesete dva navazující a tudíž zajímavé postřehy?;) Ostatně, nezdá se vám, že ta mnou zmiňovaná souřadnice není uvedená v klasickým GPS formátu? Na úplným konci se dozvíte více;)

Tak tedy ještě ty dvě slibované fakta či zajímavosti. První fakt je, že jsem od té doby, co jsem si poznačil datum průjezdu Google car, celkem pravidelně kontroloval aktualizaci fotek na onom místě a čekal jsem, kdy se ta změna na G mapách projeví. Takže suma sumárum, je to zhruba něco málo přes rok. Tak to jen info pro ty, kteří by se chtěli pokusit o něco podobnýho;).
Nu a druhá zajímavost a úplně poslední třešnička na dortu je ten netradiční formát označující konkretní polohu. Google totiž nedávno přišel s novým konceptem, jak lokalizovat daná místa. Zkrátka pokouší se o praktičtější alternativu, aby se v tom řetězci znaků nepoužívaly speciální symboly. (více info zde). Takže proto namísto 50°06'31.8"N 14°28'56.7"E uvádím horkou novinku v podobě 9F2P4F5J+GX, což je nový poziční kód vygenerovaný zde plus.codes.
A to je úplný konec přátelé, dady dady dáááááá;).
Děkuji za vaši pozornost a trpělivost a zase někdy u nějaké té nevšedně všední zajímavosti ahóóój ;)))

Spí už děti, spí už...

...mámy, kluci, holky, páni, dámy, stařečci i stařenky, pepíci i mařenky.

Spí už domy, spí už schody, antény i hromosvody, lžíce, nože, vidličky, stolečky i židličky.

Spí už ryby spí už ptáci, pošťáci i cirkusáci, řidiči i hasiči, strážníci i lupiči.

Spí už lidi, spí už věci, koně, psi i tygři v kleci, jabloně i topoli, špejchary i stodoly.

Spí už sloni, spí už blešky, tramvaje i koloběžky, kohouti i slepice, klobouky i čepice.

Spí už slova, spí už noty, všichni padli do dřímoty, polštáře i peřiny, hodiny i vteřiny.

ps: Trošku ospalý blog, nezdá se vám?;-)

"táto, mámo, pošimrat a spát";-)

Co se děje u sousedů...

...aneb jak se nám to tu tryskem rozrůstá.
Opět po nějakém tom čase malá připomínka k dění v našem bezprostředním okolí. Domky rostou jak houby po dešti a ještě než stačí dokončit, v pořadí již třetí, věžák u cukrárny, začíná se kopat v zemi a připravuje se půda, či spíše základy, pro čtvrtý věžák E a dům F, které jsou k nám nejblíže.
Sice by se mohlo zdát, že nám to začne vadit, ale my jsme na to šli "od lesa" a naše okna jsou namířeny na pozemky, kde se větší změny dít nebudou, takže nic zásadního se z našeho pohledu neděje. Naopak s novými domy se otevírá brzká naděje, že přibudou propojovací cesty a chodníčky, které nám zkrátí cestu nejen do parku, do večerky, ale i do cukrárny;)
ps: aktuality z projektu www.cakovickypark.cz/cz/ve-vystavbe
pps: jedna z cest, ktera byla vazana na prevod pozemku ING a ktera se pomalu blizi k realizaci, vice info zde: www.cakovice.cz/5397_Priprava-chodniku-Bermanova-Hakenova

...etapa E a F, začal výkop. Plán dokončení léto 2017.

Snad to někdo časem ocení...

...že vlastně ve svý podstatě možná ani nejsem tím čím jsem.;)
Že bych se aspoň na chvilku vžil do představy, že bych mohl být někdo jiný? Že bych mohl být ženou? Se vším všudy? Ostatně moje babička (mimochodem strašně moc milá dáma) mi vždycky říkávala: "Kubo, ty jsi měl být holka" a věřte, že babičky mívají empatický nos. Ale zpět ke zdroji dané myšlenky, neb ten nápad není jen z mé hlavy;).
Podle blog-barometer.com bych teoreticky mohla být ženou ve věku 33 let, tedy s ohledem na mou zálibu v blogování (viz malý sumář později). Samozřejmě teď ponechme stranou aktuální intenzitu příspěvků a canců, s níž souvisí milión důvodů, proč je v poslední době nestíhám vyvěšovat a ty důvody nestíhání, které nemá smysl rozebírat;). Hlavní ale je podstata, která je neměnná a tou je upřímnost a jeden zásadní a čistě osobní důvod. Jaký? Ten nejjednodušší. Paměť. Tedy aby člověk, ve víru všech svých aktivit, zálib, rodinných akcí a celoživotně sbíraných zkušeností, na nějakou tu cennou zkušenost či nevšední zážitek nezapomněl, tak si to prostě s časem zaznamenává. Však s časem to bude víc a víc cennější, ještě si na má slova vzpomenete;)
No a tedy čistě hypoteticky, to pohlaví, no, kdo ví, třeba by mi to slušelo víc a ten krásný věk 33? Tak to by se mi, v rámci té celkové změny, i s ohledem na aktuální narozeniny a nezadržitelně se blížící výročí, asi i celkem zamlouvalo. Minimálně na nějaký čas, na zkoušku;)
Ostatně, vy všichni, co sem chodíte ze zvědavosti, ze zvyku, či jen tak pro sdílenou radost, co děláte za rok? Já jen, že bych Vás chtěl všechny pozvat na jedno velké narozeninové setkání. Zdá se vám to brzo, to pozvání? Však ono to uteče jako voda, dejte na mě;)
ps: jen doufám, že ta budoucí oslava nedopadne tak jako u jisté slečny;)
pps: dodatečně moc velké díky všem, co si dnes vzpomněli a poslali přání. S dárky si nelámejte hlavu, i peníze potěší. Slunce v duši;)

...postarší článek z E15 (2014_09)

Až do teď jsem měl pocit, že když zažiju...

...něco POPRVÉ, tak v ten moment dochází k nezlomnýmu faktu, že cokoliv, co se bude časem ve stejným duchu opakovat, že už prostě nebude mít takový kouzlo, takovou tu intenzitu. To POPRVÉ je (ehm bylo) prostě nezapomenutelným okamžikem a všechno ostatní už je jen slabším odvarem toho PRVNÍHO.
Dneska jsem ale musel přehodnotit tu ztrátovost hodnoty s přibývajícím časem. Dneska se totiž POPRVÉ Báře podařilo otevřít dveře v obýváku. A tím pádem dveře, jako jistá forma překážky/bariéry, padly. A tak nyní POPRVÉ, resp. od tohoto okamžiku, který dnes nastal POPRVÉ, Bára (a dle fotky už i Terka) bude čím dál víc dveře používat ku svému zalíbení. Tedy s časem ta intenzita otevírání poroste a to, milí rodičové, je předzvěst nové etapy našeho rodinného soužití.
Ještě někteří tápete a ještě pořád netušíte, kam tímhle textem mířím?
Kdo má děti a zná ten pocit, kdy únavou padáte na kolena a hledáte nejbližší volné lůžko v místnosti, kde vás nikdo nebude rušit, neb potřebujete nutně načerpat nějakou tu životně důležitou energii, tak věřte, že tohle je POPRVÉ, kdy se začínáte loučit s faktem, že vás nikdo, opakuji NIKDO (myšleno děti) nebude rušit, neb ony přece na tu kliku nedosáhnou. Prdlajs, už dosáhnou;)

...Bára se kliky už jen tak nepustí.

Tak už to prasklo...

...a přislo to na svět. A kdo či co? No přeci Prokop, či Prokůpek od Filů či Filovic.
A že je to kluk jako buk, o tom není pochyb. Tak přejeme všechno nejlepší a holky, B+T, si už na něj brousí zuby;). Tak šup šup, ať už stojíš na nohách a můžete si spolu všichni hrát;)
ps: fotogalerie jednodenního Prokůpka je zde.

Šťastná Prokůpkova teta.

Když se sejde...

...pátek s pátkem nebo spíš s Pátkem?;)
Tož, zase to uteklo jako voda, jak ten rok, tak i ta dlouhá vánoční dovolená, tak i ta všechna milá setkání s kamarády a příbuznými, na které jsme se vážně moc těšili. A na některá setkání/kamarády jsme si museli vážně počkat;), ale jak je všem známo, trpělivost růže přináší a tak ti méně vídaní byli o to více vítaní;). Takže příště opět za rok?;)

...ala retro "Allianz"